Karlovarský kraj se připojil k celonárodní kampani CykloVize2030, jejíž cílem je podpořit výstavbu ucelené a bezpečné dopravní cyklistické sítě, která pomůže zvýšit bezpečnost na českých cestách. Kraj pomáhá naplňovat CykloVizi2030 prostřednictvím své krajské Cyklostrategie. Přehled plánovaných páteřních cyklotras je možné si prohlédnout na mapovém portále.
Popis plánu na výstavbu cyklostezky Ohře jsou zpracovány v rámci samostatného příspěvku. Informace k dalším páteřním trasám jsou uvedeny níže.
Národní cyklotrasa č. 23 (Magistrála Krušné hory)
Krušnohorská magistrála je významná hřebenová cyklotrasa s velkým turistickým potenciálem. Trasa vede od svého vzniku převážně po stávajících krajských silnicích, v některých úsecích i po silnicích II. třídy. Až na některé krátké úseky je to stále původní koridor trasy, který je již na mnoha místech zatížen narůstající dopravou (hlavně úsek Měděnec - Boží Dar - Horní Blatná). Karlovarský kraj má vypracovanou vyhledávací studii na vedení plánované cyklostezky, tato studie je aktuálně revidována v souvislosti s plánovaným vyhlášením CHKO Krušné hory.
Národní trasa č. 35 (Plzeň - Měděnec)
Trasa vedená po okraji Karlovarského kraje a po východním okraji Doupovských hor leží tak trochu na okraji zájmu cyklistů Karlovarského kraje. Krátký úsek trasy vedený Karlovarským krajem je nejatraktivnější v úseku Manětín - Žlutice - Chyše - Valeč, kde propojuje tři zámky a historické město Žlutice. Bohužel mezi Žluticemi a Valčí (až do Podbořanského Rohozce v Ústeckém kraji) vede trasa po silnicích II. třídy s vyšším provozem vozidel, což způsobuje i malý zájem o tuto trasu. Město Žlutice sice připravuje projekt na samostatnou cyklostezku mezi Žluticemi a Chyší, ale práce postupují velmi pomalu.
Národní trasa č. 36 (Magistrála Český les)
Magistrála patří mezi nejstarší značené trasy v Karlovarském kraji. Je to horská trasa, u které se předpokládá náročnější profil terénu. Ale i přes to lze komfort jízdy stále zkvalitňovat. Na některých místech již byla trasa přeložena na vhodnější komunikace (např. úsek přes Starou Vodu byl přeložen přes Háje a Vysokou) a ve Třech Sekerách byla trasa přeložena ze silnice na nové bezpečnější místní komunikace postavené v rámci pozemkových úprav. V současnosti vedení trasy odpovídá potřebám národní horské trasy.
Národní trasa č. 39 (Ohře-Střela-Berounka)
Trasa vede v současnosti bohužel jen po méně kvalitních komunikacích. V úseku mezi Polomí a Ratiboří vede i po lesních cestách sjízdných jen na horských kolech, a proto zdaleka nevyhovuje kvalita povrchu pro vedení evropské a národní trasy.
Plánovaná Cyklostezka Teplá
Cyklostezka Teplá tvoří ideální severojižní osu kraje a nabízí téměř ideální spojení mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary. Na tuto osu mohou pak celkem snadno navázat stezky z Toužimska, např. podél Otročínského potoka, nebo stezka do Mariánských Lázní. Pro vybudování cyklostezky svědčí i fakt, že cesta údolím Teplé (na úseku Bečov nad Teplou -Karlovy Vary) je v současnosti možná pouze po silnici I. třídy. s poměrně hustým provozem. Město Bečov nad Teplou se stalo díky hradu a zámku s relikviářem sv. Maura velmi silným turistickým magnetem. I když je Bečov nad Teplou nyní dostupný po značené cyklotrase 362 (Teplá – Loket), je to pro tak významné turistické místo nedostatečné. Zároveň by tato cyklostezka umožnila obyvatelům karlovarské aglomerace výjezd do venkovské, méně urbanizované oblasti. Cyklostezka podél Teplé by zcela jistě sloužila i méně zdatným cyklistům pro snadnou přepravu do Bečova nad Teplou jak z krajského města, tak z Toužimska i Mariánských Lázní. Rovněž je tu výhoda souběžné železniční trati s nepřetržitou přepravou kol ve vlacích mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary.
Plánovaná Cyklostezka Svatava
Na propojení koridoru Sokolov – Oloví – Kraslice – Klingenthal je zpracovaná studie na cyklostezku ze Svatavy do Kraslic s napojením na Klingenthal. Tato studie se v současné době díky aktivitě Svazku obcí Kraslicka obnovuje a doplňuje o řešení mezi Olovím a Rotavou, které by se zcela vyhnulo silnici. Dále existuje studie napojení této trasy do Sokolova, na cyklostezku po rekultivovaných výsypkách vedoucí ze Sokolova do Lomnice a na systém stezek kolem jezera Medard. V gesci města Rotava se zpracovává studie napojení tohoto města na koridor podél řeky Svatavy s využitím bývalé železniční vlečky. Cyklostezka Svatava by se tak měla stát významnou dopravní spojnicí Sokolova a Kraslic s přejezdem do Saska. Vzhledem k plánovanému vedení stezky podél řeky by stezka byla nejen svým směrem ale i výškovým profilem velmi přitažlivá pro širokou cyklistickou veřejnost.
Cyklostezka Bystřice – dokončení projektu
Podél říčky Bystřice se v minulosti vybudovalo několik úseků cyklostezky a vzniklo bezpečné propojení mezi Ostrovem a Merklínem. Od té doby se další rozvoj této stezky zastavil. Přitom má stezka velký dopravní potenciál. Při jejím prodloužení z Ostrova na cyklostezku Ohři ve Velichově a na druhé straně z Merklína do Perninku by se mohla stát jednou z hlavních přístupových cyklistických komunikací do Krušných hor.
Cyklostezka Rolava
Z Karlových Varů směrem na Novou Roli byla do roku 2010 dokončená po několika etapách cyklostezka podél Rolavy v délce 8 km. Vede po ní trasa č. 2009 a ta pak dál pokračuje na Nejdek a Nové Hamry. Cyklostezka je hodně využívaná a stává se významnou spojnicí do Krušných hor. Od roku 2013 po ní také vede Karlova stezka, která přivádí mnoho cyklistů ze sousedního Saska. Cesta z Nejdku do Nových Hamrů spojuje poměrně vytížená silnice, proto je trasa 2009 vedená přes Tisovou, a to je už poměrně velké stoupání. Z tohoto důvodu využívají někteří cyklisté zmíněnou silnici, což není z hlediska bezpečnosti žádoucí. Také zřizovatel Karlovy stezky plánuje přeložku značení Karlovy stezky na tuto silnici. Proto by bylo vhodné začít řešit vybudování samostatné cyklostezky mezi Nejdkem a Novými Hamry.
Plánovaná Cyklostezka Ašská
S velkým rozvojem cyklistických komunikací v okolí Aše, zaměřenými na propojení se Saskem a Bavorskem, se stále více objevuje požadavek na propojení Ašska s vnitrozemím. s Františkovými Lázněmi a Chebem. Po dokončení úseku cyklostezky Ohře mezi Chocovicemi a Chebem je tento požadavek ještě akutnější. Již dříve město Aš připravovalo studii na hlavní (páteřní) trasu na propojení s městem Cheb. Měla vést po bývalých signálkách, náročným terénem, což nebylo pro hlavní trasu dost vhodné. Možná proto nebyla doposud zrealizovaná.
Regionální trasa č. 604 (Chebská pánev)
Z regionálních tras si zaslouží pozornost trasa 604. Je to trasa, která má propojit cyklostezku Ohři s Plzeňským krajem, konkrétně s Chodovou Planou a napojit se tam na stávající cyklostezku do Plané. Část trasy z Kynšperka do Dolního Žandova je již vyznačena. Další úsek směrem na Lázně Kynžvart je závislý na jednání o pronájmu pozemku na bývalé střelnici v Dolním Žandově.
Tato trasa by se v budoucnu měla pak stát důležitým cyklistickým koridorem pro spojení obcí v Chebské pánvi s Mariánskými Lázněmi a její návaznost na Plzeňský kraj. Výstavba cyklostezky Chebskou pánví (mezi Českým lesem a Slavkovským lesem) by měla opět výhody velmi příznivého výškového profilu a stala by se tak důležitou cyklistickou tepnou podobně jako cyklostezka Ohře.
Po vybudování cyklostezky by se pak dalo objíždět jedno z nejkritičtějších míst – silnice I. třídy mezi Starou Vodou a Dolním Žandovem. Cyklostezka by se napojovala na CS Ohře a pak by se Chebskou pánví snadno cyklistům zpřístupnil zámek Kynžvart a Mariánské Lázně jako významná turistická místa. Stezka by pak mohla pokračovat do Plzeňského kraje, do Chodové Plané s atraktivním rodinným pivovarem a dál na již vybudovanou cyklostezku do sousední Plané.
Rekapitulace:
- Nebezpečný úsek cyklotrasy 604, kde je nutné jet po silnici I/21 u obce Dolní Žandov. V tomto úseku je nutné vybudovat novou cyklostezku, která by vedla podél I/21
- Bariéra na cyklotrase 604 tvořená novým obchvatem Mariánských lázní, kdy cyklotrasa kříží silnici II/230 (přesně se jedná o místo zde https://mapy.cz/s/baporaguna . Dalším důvodem je, že tudy by měla vést páteřní cyklotrasa ČR
Zdroj informací: Karlovarský kraj
aktualizace: 30 8. 2023
