Měníme města. 
Jsme

Zeptali jsme se primátora, jak se statisícová krajská metropole připravuje na budoucnost v oblasti mobility a jak se vyrovná s výzvami, které ji čekají.
Jaké hlavní cíle vidíte v oblasti mobility v Olomouci?
Mým hlavním cílem je postupně naplňovat vizi, která je popsána v Plánu udržitelné městské mobility Olomouc. Tento plán připravovali politici, úředníci, ale hlavně odborníci a veřejnost. Prošel několikrát veřejným projednáním, než jeho finální podobu dostalo ke schválení zastupitelstvo. Znamená to, že doprava ve městě má přispívat k vyšší kvalitě života obyvatel bez negativních dopadů na životní prostředí a základní služby jsou snadno dostupné bez nutnosti používat individuální automobilovou dopravu. Samozřejmě, abychom dosáhli optimálního stavu, předpokládá to současně i ohleduplné chování všech účastníků dopravy.
Můžete říci více o jednotlivých oblastech (např. doprava dětí do škol, cyklistická doprava, řešení parkování, další)?
Problémy spojené s dopravováním dětí do škol vnímáme, a proto jsme na podzim loňského roku realizovali projekt „Bezpečná cesta do školy“. Cílem bylo identifikovat nebezpečná místa přímo samotnými dětmi, jelikož dospělí mají poněkud zkreslenou představu, jak se děti v dopravním provozu skutečné cítí. Celkem se do projektu zapojilo 16 základních škol, kdy v průzkumu jsme obdrželi odpovědi od přibližně 1600 žáků a získali jsme celkem 240 podnětů k řešení. Nyní se na tyto problémy zaměříme a pokusíme se je postupně odstranit. Tento projekt chceme pravidelně po dvou letech opakovat a získat tím zpětnou vazbu jak se vyvíjí dopravní návyky dětí.
Pokud jde o cyklistickou dopravu, vycházíme ze schváleného cyklogenerelu, který byl naposledy aktualizován v roce 2017. Jeho součástí je i akční plán, který stanovuje priority při přípravě a následné realizaci jednotlivých cyklistických stezek či opatření. Budování stezek, jako ostatně u všech liniových staveb, trvá poměrně dlouho, a to zejména z důvodů složitých majetkoprávních vztahů. Proto jsme se v poslední době zaměřili na tzv. drobná opatření spočívající např. v úpravě vodorovného značení pomocí piktogramů. Přesto ale mohu říct, že už nyní máme stavební povolení k deseti projektům a hledáme finanční zdroje na jejich realizaci.
Problematika parkování samozřejmě trápí i Olomouc. Ať už je to v průběhu dne v centru města, či ve večerních a nočních hodinách v sídlištích. Proto jsme se rozhodli pořídit novou parkovací politiku, kterou nyní pořizujeme a na podzim ji chceme veřejně projednat s občany.
Z čeho máte naopak radost, čím podle Vás může Olomouc posloužit jako vzor pro ostatní města?
Podle mého mínění by se v každé oblasti dopravy našel určitý aspekt, který by mohl být inspirativní pro ostatní. V oblasti individuální automobilové dopravy je to nová moderní dopravní ústředna, která díky dynamickému řízení zlepší plynulost dopravy ve městě. V oblasti veřejné dopravy byla Olomouc jedním z prvních měst v ČR, které zavedlo tzv. inteligentní označníky na zastávkách MHD. V cyklistické dopravě bych vyzdvihnul tu skutečnost, že se nám začíná dařit realizovat opatření, které nově umožňuje naše legislativa, a to umožnit cyklistům legální jízdu po chodníku, což není v ČR zatím moc obvyklé. Pro pěší již dvacet let postupně realizujeme projekt Bezbariérová Olomouc, který získal i evropské ocenění Access City Award. Při každé rekonstrukci v ulicích odstraňujeme bariéry, naposledy právě nyní při opravě ulice 8. května. V plánu máme také budování bezpečných míst pro přecházení chodců. A na závěr bych zmínil i vzdělávací činnost v oblasti dopravy centra SEMAFOR, která realizuje programy pro všechny věkové kategorie.
Chystáte teď nějaký konkrétní projekt?
Projektů pro každou oblast dopravy máme připravených či připravovaných řadu. Například pro individuální dopravy je to projekt koordinovaného tahu Foerstrova, ve veřejné dopravě je to projekt pokračování ve vybudování nové tramvajové trati na Nové Sady, v cyklistické dopravě je to dokončení mezinárodní Jantarové stezky na území Olomouce, a pěší probíhající rekonstrukce ul. 8. května. Obecně pak podporujeme alternativní dopravu, například projekty sdílených kol či koloběžek.
Kdy by měly být tyto projekty hotové a jak městu pomohou?
Koordinovaný tah Foerstrovou ulicí dokončíme ještě letos. Zajistí plynulejší dopravu na jednom z nejvytíženějších úseků ve městě, kratší čekání aut na semaforech a v důsledku tedy i výrazně méně výfukových plynů. Druhou etapu tramvajové trati na Nové Sady dokončíme v roce 2022, její přínos je jasný. Do středu nejlidnatějšího olomouckého sídliště přivedeme nejekologičtější prostředek hromadné dopravy. Pokud jde o Jantarovou stezku, ta bude hotova na jaře příštího roku a tím se konečně na území Olomouce propojí celý plynulý úsek mezinárodní cyklotrasy. Rekonstrukce ulice 8. května skončí v listopadu letošního roku. Nejen že bude celá ulice opravena a zajistíme tak další fungování tramvajové dopravy v centru, ulice navíc bude mít širší chodníky a v souvislosti s touto akcí rozšíříme i hranice pěší zóny.
Koho si berete na pomoc? (studenti, architekt, zaměstnanci úřadu…)
U všech zásadních projektů vytváříme projektové týmy skládající se jednak z odborníků našeho úřadu, tak i odborníků z akademického, veřejného či privátního sektoru. Je třeba vždy zajistit, aby každý projekt byl od samého počátku vnímán synergicky napříč všemi dotčenými odvětvími a ne jen z pohledu dopravy.
A s jakými organizacemi spolupracujete nejvíce?
Velmi úzce spolupracujeme například s univerzitami napříč celou Českou republikou a Centrem dopravního výzkumu. Dále jsou různé místní spolky a firmy věnující se danému tématu, a v neposlední řadě samotná olomoucká veřejnost. V oblasti vzdělávání našich zaměstnanců a sdílení dobré praxe jsme na národní úrovni členy CIVINETu ČR a SR či právě Partnerství pro městskou mobilitu. Na evropské úrovni jsme pak členy CIVITAS Fora.
Děkuji Vám za rozhovor.

Při našem posledním setkání jste řekla, že je třeba pohnout s tématem mobility. Proč?

Praha 5 se dynamicky rozvíjí. V její centrální části dochází k postupnému přerodu dříve industriálních ploch na plnohodnotné městské struktury a i její stabilizované části jsou vystavené tlaku na zvýšení intenzity využití, což je zcela logické. Praha 5 má také plnit celou řadu celoměstsky významných funkcí, od dopravního uzlu Smíchovského nádraží, přes zařízení City logistiky po Radlickou radiálu a celou řadu dalších klíčových dopravních investic. Většinu dopravní zátěže přitom musí zvládnout prostory, z nichž velká část, a to zejména v nejcitlivějších lokalitách Prahy 5, zároveň plní roli veřejných prostranství.

Jaké hlavní cíle vidíte v oblasti mobility v městské části Praha 5?

Bezpečnost, udržitelnost a pohodlí obyvatel i návštěvníků Prahy 5, to jsou za mě osobně naprosto klíčové atributy městské mobility. Pokud jde o udržitelnost, můžeme jí dosáhnout pouze postupnou koncepční proměnou dopravní infrastruktury s důrazem na promyšlené bezkolizní sdílení prostoru a organizaci dopravních služeb v koordinaci se změnami intenzity a způsobů využití území městské části.

Jakými kroky chcete začít?

Aktuálně připravujeme klíčový dokument – Generel dopravy městské části Praha 5, který bude vycházet z celoměstských strategií a koncepcí (např. Strategie rozvoje tramvajové dopravy do roku 2030, Strategie rozvoje metropolitní železnice v Praze, Koncepce pražských břehů apod.), ze schváleného Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí a bude je přirozeně respektovat.

Co si od nového Generelu slibujete?

Jde o základní koncepci a podklad pro jednání samosprávy městské části s Magistrátem a organizacemi hl. m. Prahy o investicích do úprav dopravní infrastruktury a do organizace dopravy v návaznosti na celoměstskou úroveň. Bude nám sloužit jako podklad pro rozhodování o investicích do dopravního systému městské části a rozvoje veřejných prostranství a také jako podklad pro stanovení podmínek rozvoje z hlediska kapacity dopravní infrastruktury a služeb a jejich schopnosti absorbovat nárůst dopravy.

Kdy by měl být hotový?

V současné době pracujeme na formulaci základních principů udržitelné mobility městské části, návrzích základní vyvážné kostry systémů dopravy pro jednotlivé módy dopravy, stanovujeme priority k řešení a identifikace témat, která bude následně nezbytné prověřit podrobnějšími materiály. Výsledkem toho všeho bude samotný návrh Generelu dopravy. Hotový by měl být ke konci tohoto roku a naším plánem je jeho velmi pečlivé projednávání. Čistopis samotného materiálu by tak mohl být dokončen v roce 2021.

Jaký problém by měl vyřešit?

Generel dopravy navrhne změny v organizaci nejen pěší a cyklistické, veřejné hromadné, ale i vodní a individuální motorové osobní a nákladní dopravy, a to včetně priorit její realizace. Podkladem však musí být důkladná analýza současného stavu, plánovaného rozvoje území městské části a jejích širších vztahů.

Součástí dokumentu bude i stanovení limitů kapacit rozvoje stabilizovaných, rozvojových a transformačních lokalit městské části z hlediska schopnosti dopravní infrastruktury zvládnout jimi vyvolané požadavky na dopravu všech druhů. Zapomenout při tom nesmíme ani na pohodlnou pěší a cyklistickou prostupnost území, zejména od nábřeží Vltavy do rezidenčních oblastí na západě, a minimalizaci negativních vlivů dopravy na život veřejných prostranství. Především tak chceme přispět k vyváženosti systému mezi jednotlivými dopravními módy, zvýšit plynulost a bezpečnost motorové i nemotorové dopravy na území městské části a tím i ke zvýšení kvality života obyvatel při respektování strategických cílů udržitelné mobility uvedených v dopravní politice Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí.

Generely obvykle zpracovávají specializované firmy. Kdo další s ním pomáhá?

Generel dopravy pro nás připravuje specializovaný externí dodavatel. S ohledem na obsáhlost témat jsou do přípravy postupně zapojováni všichni, kdo mohou výsledný návrh v pozitivním slova smyslu ovlivnit, tedy nejen zaměstnanci úřadu, ale i architekti nebo třeba studenti. Existuje celá řada podkladů, které v rámci přednávrhové části díla, týkající se průzkumů a rozborů, vyhodnocujeme.

A s jakými organizacemi spolupracujete nejvíce?

Naším hlavním partnerem je samozřejmě Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který je garantem a častým zpracovatelem celopražských koncepčních dokumentů. Při řešení jednotlivých témat jsou partnery vždy ty organizace, kterých se předmětná oblast nejvíce týká. Jejich výčet by byl opravdu dlouhý, protože udržitelná mobilita se dotýká nejen činností orgánů samosprávy a dotčených orgánů státní správy, ale jde hlavně o nalezení rovnováhy potřeb a možností mezi organizacemi provozovatelů, uživatelů a především našich obyvatel.

A jaké nejbližší kroky připravujete?

S iniciativou Holky na kole a koordinátorem městské mobility za Prahu 5 plánuji na konci srpna cyklojízdu Se starostkou (okolo) o kolo pětky.. Ráda bych tak podnítila diskuzi na téma městské mobility a vyslechla si všechna negativa, pozitiva i budoucí možnosti a vize přímo od lidí, kteří se po páté městské části dennodenně pohybují a kteří mají k tomuto tématu co říct.

Děkuji Vám za rozhovor.

Jaké hlavní otázky máte aktuálně na stole, pokud jde o dopravu v Příbrami?
Jednoznačně hlavním tématem je parkování. Obyvatelé bohatnou a v současnosti už jim nestačí jedno auto, domácnosti mají často dvě nebo dokonce tři auta. Přirozeně je potřebuji někde parkovat, nejlépe přímo u domu a zadarmo. Problém je to hlavně na sídlištích, kde je prostoru málo a zároveň bytové domy mají šest či sedm pater na výšku. Proto požadavky na parkovací místa rostou a řešení těchto požadavků není jednoduché.

Jak to řešíte?
Dosud hlavním řešením je budování nových parkovacích míst, ročně jich vybudujeme stovky. Zároveň ale počet registrovaných aut u nás ve městě roste zhruba o 500-600 automobilů ročně. Ve výsledku počty parkovacích míst rostou pomaleji než počet nových registrací vozů.

Máme několik plánů; především chceme dokončit projekt parkovacího domu u autobusového nádraží, kde to má smysl. V centru bychom to také potřebovali, ale mnohem raději bychom vytvořili takové podmínky, aby potřeba nových parkovacích míst nerostla tak rychle. Jinými slovy, pokud by lidé v Příbrami více jezdili na jednostopých vozidlech, chodili pěšky a jezdili veřejnou dopravou, velmi by to odlehčilo dopravní zátěži. Kombinace chytré tvorby parkovacích míst a motivace k využívání jiného způsobu dopravy než autem je cesta kupředu.

Město Příbram připravuje generel dopravy. Co je jeho cílem?
Ano. Generel obsahuje několik vrstev. Jeho nedílnou součástí je generel parkování, protože tyto otázky spolu velmi úzce souvisí. Vlastní generel dopravy řeší především otázku, jaký podíl přepravní práce by Příbram chtěla mít.

V současné době se připravují analýzy, abychom znali současný stav. Následně budeme s odborníky na dopravu i s občany mluvit o tom, jak upravit Příbram, aby doprava vyhovovala i za 10-15 let. Už dnes je ale jasné, že hlavní otázkou bude, jak se vyrovnat se stále rostoucím počtem automobilů.

A máte představu, jak toho docílit?
Moc rádi bychom, aby se při dopravě využívala ve větší míře alternativní nemotorová doprava a aby lidé méně jezdili autem. Ale jak se k tomu dostat, to je stále otázka, na kterou hledáme odpovědi. Generel bude založený hlavně na pěší a cyklistické dopravě, nad ní bude vrstva hromadné městské dopravy a automobilové dopravy.

S tím souvisí i požadavek, aby lidé v Příbrami měli příjemné prostředí, parkovou infrastrukturu a aby pro ně bylo pohodlné a bezpečné dojíždět do práce na kole nebo chodit pěšky. To nám tady chybí. A to je spíš otázka urbanistická než čistě dopravní.

Někdy se používá termín „město krátkých vzdáleností“. Vidíte možnost, jak uplatnit tyto principy konkrétně v Příbrami?
Určitě ano. V Příbrami máme taková dvě centra. Jedním z nich je sídliště a druhé je stará Příbram, kde je historické centrum města, úřady, škola, nemocnice… Je velmi důležité mít dva až tři koridory či tepny, kde bude jednoduché parkovat jakékoliv vozidlo, a také aby se lidé dostali v rámci města bezproblémově pěšky nebo na kole. Už víme, že dostat se ze sídliště do historické Příbrami pěšky nebo na kole je velký problém. Proto mnoho lidí volí auto, i když časově to není výhodné, protože pak musí hledat parkovací místa, jsou často ve stresu a není to příjemná cesta. Takže já chápu město Příbram jako město krátkých vzdáleností. Ne ve smyslu, že bychom všechno měli dát do dostupné vzdálenosti a do výšky, ale hlavně odstraňovat překážky, aby bylo jednoduché a snadné dostat se k jednotlivým cílům pěšky nebo na kole.

Co to znamená v praxi?
Dostupnost a vyšší komfort pro pěší a cyklisty, to znamená například zrušit semafor, udělat kruhový objezd nebo bezbariérovou lávku pro pěší a cyklisty, abychom odstranili bariéry, které ve městě jsou.

Mluvil jste o změně dopravního chování. Co jsou hlavní podmínky pro to, aby se cíle podařilo zvládnout?
Mám za sebou první rok v roli místostarosty. Za tuto dobu vidím, co je klíčové – aby radnice chtěla spolupracovat s ostatními stranami. Nejdůležitější je politická vůle, nebát se experimentovat. Nejde přitom o to pouštět se do nějakých revolucí, ale získávat poznatky, co funguje jinde, vyzkoušet je u nás a okamžitě to aplikovat v praxi. Klíčové jsou podněty obyvatel, to je nenahraditelné. Každý občan žije v jiném kousku města a může přijít s nápadem, který vyřeší problém třeba dalším 200 obyvatelům. Důležitá je také doprava, ať už městská nebo příměstská směrem do Prahy. Definovat problém musí radnice, i když většina partnerů je řešení nakloněna a podle svých možností je může podpořit. Opravdu klíčová je ale role radnice.

A co na to obyvatelé Příbrami?
Obyvatelé jsou hlavními adresáty, pro ně je strategie určená. Například v porovnání se Švýcarskem máme dnes u nás dvojnásobek automobilů na obyvatele, než má například Curych.

Je výborné, že se dozvídáme novinky, jak to funguje jinde. Diskuse a mediální ukazování dobrých příkladů, jak to vypadá jinde, a zároveň snižování dopadů motorové dopravy na životní prostředí, jsou velmi důležité.

Jde o to, aby domácnosti u nás vystačily s jedním automobilem, případně aby ho ani nepotřebovaly, podobně jako ve zmíněném Curychu. A velkou úlohu v tom mají právě radnice. Musejí mít odvahu, chtít komunikovat a potom realizovat konkrétní řešení.

Jana Trávníčková, cyklo-influencerka a autorka projektu Holky na kole, má zajímavý příběh. Před pěti lety založila skupinu, jejíž cílem je pomoci překonávat překážky pro denní dojíždění na kole.

Projekt „Holky na kole“ pomáhá ženám jezdit na kole ve městě. Je receptem na to, jak se v silničním provozu pohybovat na obyčejném bicyklu. Jak lze kolo využívat, jako svůj oblíbený dopravní prostředek, třeba na cestu do práce nebo do školy, a těšit se na ni každý den. Vyjet jen tak, bez nutnosti speciálního oblečení a zahodit veškerá klišé. Cítit se, díky jízdě na kole, více součástí místa, kde žijeme. Odbourat předsudky a strach. Poznat svobodu a rychlost vlastního pohybu. Dodat kuráž ostatním, které do toho ještě nešláply.

„Přála bych si, aby vznikla silná komunita holek-cyklistek, která se bude pravidelně scházet nejen za účelem společných vyjížděk, ale bude si předávat rady a vychytávky “jak na to” a sdílet své prožitky spojené s jízdou na kole. Možná, tak díky kolům, vzniknou i nová přátelství, která by jinak nenastala,” říká Jana Trávníčková.

Oficiální název projektu je nyní „Holky na kole“. Projekt vzniknul před 5 lety a původně zněl Holky na kole v Praze. „Ale momentálně chci, aby bylo zřejmé, že je určený pro všechny ženy, které se zajímají o cyklistiku. Dokončila jsem nový web holkynakole.cz, na kterém budou i nadále vycházet moje články o cyklistice pro ženy a online magazín “Bike Stories”, rozhovory s holkama, které už mají na kole něco naježděno, jak ve městě, tak i "cykloturisticky" nebo i závodně,“ vysvětluje autorka a doplňuje:

„V době koronavirové krize, a s větší poptávkou po jízdě na kole ve městě, jsem začala nabízet sólo vyjížďky pro holky, ale i kluky, kteří nechtějí jezdit v MHD. Rozhodla jsem se touto cestou pomáhat lidem odbourávat strach z aut a dopravy.“

Foto: Pepa Dvořáček / Pure stuff studio

K výzvě CityChangers se připojil svým podpisem také nový ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Roman Havlín, který je ve funkci od června letošního roku. Ve společnosti ale není žádným nováčkem, v dukovanské elektrárně nastoupil hned po ukončení školy a v posledních letech měl například na starosti útvar bezpečnosti. Ve své nové funkci se stará mimo jiné i o firemní mobilitu. Jak sám říká, Dukovany trápí nedostatek parkovacích míst. S výstavou nových bloků se situace ještě zhorší. Jak z této situace ven?
Co víte o dopravě vašich zaměstnanců, jakými prostředky nejčastěji cestují?

Způsobu dopravy našich zaměstnanců i dodavatelů do elektrárny věnujeme velkou pozornost už dlouhodobě, protože i v této oblasti dohází k výrazným změnám. V minulosti přepravu do práce převažovaly autobusy, a to i z hlediska finanční výhodnosti, v současné době je na prvním místě automobilová doprava a to především kvůli komfortu a flexibilitě. To přineslo nedostatek parkovacích míst u elektrárny, který nás trápí.

Co by podle Vašeho názoru pomohlo?

Snažíme se hledat jiné cesty a nabízet možnosti zaměstnancům i dodavatelům například formou vyhrazených parkovacích míst pro auta, kde jezdí dva a více zaměstnanců. Aktuálně tento systém motivace testujeme a pokud se chytí a přinese snížení počtu aut, které na elektrárnu denně dojíždí, budeme v ní pokračovat. Také máme v plánu vybudovat nové zastřešené parkoviště pro dalších 300 aut se solárními panely. Část zaměstnanců dojíždí do práce na kole nebo na motorce. Pro ně jsou vybudovány kolárny a přístřešky. Pro bezpečnou dopravu cyklistů od roku 2016 nabízíme možnost přepravy kol autobusy smluvní dopravy z Třebíče do elektrárny. Po práci pak může zaměstnanec vyjet mimo dopravní špičku a využít tak cestu z práce ke sportu.

Areál elektrárny je velice rozlehlý. Jak se přepravují dukovanští pracovníci uvnitř něj?

Možností je více, ale převažuje pěší chůze. Pro přesun na větší vzdálenosti lze využít kola i elektrokola/e-koloběžky nebo auta. Nabízíme také možnost dobíjení elektromobilů/elektrokol. To ale spíš pro dopravu do a ze zaměstnání a také pro přijíždějící návštěvníky do infocentra. V závěru loňského roku jsme počet dobíjecích stanic pro auta rozšířili ze dvou na pět. Z toho dvě stanice jsou rychlodobíjecí a od letošního léta máme také nové dobíjecí stanice pro elektrokola.

Nabízíme také možnost převozu kol v autobusech, které vozí naše zaměstnance. A úschovnu kol před budovou hlavního vstupu do elektrárny

V plánu je také vybudování cyklostezky z Třebíče do obce Dukovany. V jakém je teď stavu?

V oblasti cyklodopravy jsou naše plány mnohem větší. Dlouhodobě se snažíme podpořit vybudování cyklostezky z Třebíče přes elektrárnu až do obce Dukovany, a dále do Moravského Krumlova a Ivančic. Dále pak propojení s cyklostezkou z Třebíče do Náměšti nad Oslavou. Cílem je zajistit pro zaměstnance i turisty bezpečný příjezd do Infocentra Jaderné elektrárny Dukovany nebo k dalešické přehradě. Snažíme se proto pomoci obcím, přes které jsou cyklostezky projektovány, s předrealizační přípravou. Jde především o vypracování projektové dokumentace, která je klíčová k podání žádostí o finanční příspěvek z různých evropských dotačních programů a ke stavebnímu řízení. Dík široké podpoře jsme v letošním roce zaznamenali výraznější posun v přípravě cyklostezky z Třebíče do Dukovan, kterou podporuje i Kraj Vysočiny.

Děkuji Vám za rozhovor.

Třinec se již několik let hlásí ke značce Smart City. O tom, co vše to znamená pro vedení města a život v něm, hovoří primátorka města Věra Palkovská.

Co pro vás znamená pojem chytré město?

Podstatné je mít stabilní dlouhodobý plán rozvoje a vědět, kam směřovat. Jít „chytrou“ cestou spočívá v zavádění řešení, která lidem zpříjemní a usnadní život, a která přinesou dlouhodobý zisk, ne jen ten okamžitý. Jde o používání zdravého selského rozumu, o vytváření příležitostí a využívání moderních technologií. Nehledáme složitosti, ale naopak se snažíme využívat zkušenosti a inspirovat se nápady, které už v jiných evropských městech fungují delší dobu a jsou osvědčené. Tyto zkušenosti se pak snažíme přizpůsobit podmínkám našeho města a aplikovat je i u nás.

Rozhodovat a jednat chytře a zároveň s plnou odpovědností je dlouhodobý a nikdy nekončící proces. Abychom mohli jít cestou chytrého města, je třeba splňovat tři základní podmínky, kterými jsou stabilita a kontinuita ve městě, spolupráce a partnerství na všech úrovních a nezbytná odvaha pustit se do velkých věcí. Koncept chytrého města není jen o městě samotném, ale také o firmách a organizacích, které zde působí, a především se dotýká samotných obyvatel města.

Co to znamená konkrétně pro Třinec?

Třinec se vydal cestou chytrého města v roce 2016, kdy přistoupil k dohodě o rozvoji konceptu chytrého města a chytrého regionu v Moravskoslezském kraji a podepsal partnerství s krajem, statutárním městem Ostrava, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Do tohoto konceptu zapadá mimo jiné i čistá doprava, čisté životní prostředí, chytrá správa města a využívání moderních technologií.

O odvaze a chuti pouštět se do předstihových věcí a témat svědčí mj. zavedení flotily 10 elektrobusů do třinecké městské hromadné dopravy a pořízení dobíjecích stanic pro elektrobusy, elektromobily i elektrokola. V duchu čisté mobility podporuje Třinec cyklodopravu jako jednu z cest, jak pomoci životnímu prostředí. Třinec se stává také průkopníkem v zavádění metody BIM a digitalizaci stavebnictví, která si postupně buduje místo v legislativě České republiky.

A jaké jsou vaše cíle jako primátorky města?

Mým cílem je, aby lidé v Třinci chtěli žít a aby byli na své město hrdí. Aby sem lidé chtěli patřit. Aby mladí neměli potřebu odcházet jinam „za lepším“, ale aby se naopak chtěli po studiích vracet domů a přispěli svými zkušenostmi a podněty k rozvoji města.

Mám potřebu měnit věci k lepšímu a k tomu využívám svoji strategickou teorii - říkám jí cesta pěti „V“: víra, vůle, vášeň, vytrvalost a výsledky s velkým důrazem na kvalitu. Bez víry v to, co děláme, bez vůle dotáhnout věci do konce i přes všelijaké překážky, bez vášně a nadšení nemůže přijít výsledek. Aby měla tato teorie šanci, musí být splněny tři podmínky – kontinuita a stabilita, spolupráce a partnerství a tou třetí je odvaha spojená s odpovědností. Bez vizionářského přístupu nelze dělat nové velké věci. Jen nápad ale nestačí, pak je třeba stanovit jednotlivé kroky vedoucí k cíli, které je však nutno tvrdě odpracovat. Potřebuji se stále posouvat dál, neuspokojí mě to, když věci jen prostě fungují.

Před časem jste vytvořili značku „Třinec i Ty“. Co všechno se za ní skrývá?

Logo našeho města je složeno ze tří propojených barevných trojúhelníků a sloganu Třinec i ty. Když vycházíme z barevného pojetí trojúhelníků, město uprostřed obklopuje zeleň a železárny. V samotném sloganu „Třinec i ty“ najdeme české slovo city, stejně jako anglické slovo city, což evokuje, že Třinec je dost velký na to, abychom mohli dělat velké věci. Je zde i zkratka IT – tedy jít cestou informačních technologií. A konečně spojení „i ty“, protože Třinec je takový, jací lidé v něm žijí.

Zpátky k mobilitě. Jaké kroky plánuje město v nejbližší době?

V nejbližší době se chystáme předložit zastupitelstvu ke schválení historicky první Koncepci parkování v Třinci a ještě před tím chceme seznámit veřejnost s tím, co to pro město bude znamenat a jak jednotlivá opatření budou ovlivňovat život v něm. S ohledem na dnešní dobu plnou omezení bude i předmětná veřejná prezentace probíhat revoluční formou prostřednictvím živého interaktivního vysílání na internetu. Bude to první krok k inovativnímu způsobu komunikace s veřejností a bude tvořit podklad pro budoucí besedy s občany a budoucí prezentace dalších opatření ve městě.

Jak Vy osobně vidíte budoucnost mobility v Třinci a jiných českých městech?

Ukazuje se a v dnešní překotné době zvlášť, že město je živý organismus, kde vše je spojeno se vším a nelze jednu důležitou oblast oddělit od jiné. Nelze například řešit otázku dopravy a opomenout otázku sucha, životního prostředí či bezpečnosti obyvatel a ekonomického rozvoje. Ukazuje se, že lidé se umí semknout a změnit své myšlení i návyky a být k sobě velice solidární ale i závistiví a zlí.

Abychom dokázali postupem času měnit myšlení lidí, ale zároveň i své, musíme komunikovat a změnit způsob komunikace. Musíme umět své obyvatele zapojit do dění ve městě, převzít zodpovědnost za své návyky a třeba i za své zaparkované auto. Měnit město k lepšímu nelze bez změny myšlení a aktivní komunikace.

Děkuji Vám za rozhovor.

Narodil jsem se necelý rok po válce v Ivančicích, vystudoval jsem Pedagogickou fakultu a 33 let jsem učil. Od roku 1976 bydlíme s manželkou Martou (taky tělocvikářkou) v Oslavanech. Od roku 1959 jsem víc než 10 let závodil na kole a v době, kdy nebyla kola, jsem začal dělat se školními dětmi ve Vlasaticích atletiku a sám jsem také běhal. Po přestěhování do Oslavan jsem založil atletický oddíl a trenéra dělám dodnes. Po roce 1989 jsem oprášil kolo, na kterém jsem závodil, protože stará láska nerezaví. Takže díky kolu znám Dolomity, Alpy, Mont Ventoux v Provence a mnoho krásných míst.

V roce 1998 jsem se stal místostarostou Oslavan až do roku 2009, kdy jsem musel pro těžké onemocnění odejít z funkce. Od roku 1999 jsem začal s cyklostezkami a cyklotrasami v okolí. Dal jsem dohromady lidi z Jihozápadního Brněnska a začali jsme realizovat cyklotrasy KČT. Jsem autorem šesti cyklotras a čtyř okruhových tematických cyklostezek se startem na Oslavanském zámku. Celkem se jedná cca o 500 km značených tras.

Jsem velmi rád, že můj nástupce ve funkci místostarosty Svaťa Staněk pokračoval v tom, co jsem začal a dotáhl do konce cyklostezku Oslavany – Ivančice. Vytvořili jsme dobrý tandem a naší snahou, spolu s dalšími pracovitými lidmi z Mikroregionu Ivančicko spojených v cyklokoordinační komisi, realizovat cyklostezku, která zabezpečí bezpečný průjezd cyklistů od Ketkovic, přes Oslavany, Ivančice, Moravské Bránice do Dolních Kounic. Tím dojde k propojení Vysočiny s Mikulovskem, Pálavou, Znojemskem s návazností na Rakousko a Slovensko.

Moc a moc děkuji manželce za podporu a pomoc, protože bez ní bych asi nezvládl těžké období nemoci a nemohl bych po celý život dělat pro děti a pro lidi (i teď jsem členem zastupitelstva v Oslavanech), protože na ní leží po celou dobu našeho společného života veškerá tíha starostí o domácnost a v mládí o výchovu dětí, protože tatínek (nyní už děda) prostě nemá pořád čas. Přitom učila, dělala trenérku v atletice a je se mnou členkou Cykloklubu Oslavany.

Chceme, aby do naší neprávem opomíjené oblasti (Snad proto, že byla vždy vnímána jako průmyslová, což už takřka třicet let neplatí) ležící na rozhraní Dyjsko-Svrateckého úvalu a Vysočiny s krásnými přírodními parky v hlubokých údolích řek Chvojnice, Oslavy a Jihlavy a zříceninami starých hradů, klášterů a s množstvím dalších historických památek, přijížděli cyklisté a využívali všeho, co Město Oslavany a celé Jihozápadní Brněnsko nabízí.

Jaké hlavní cíle vidíte v oblasti mobility v Jihlavě?

Cíle v oblasti městské mobility vychází za schváleného Plánu udržitelné městské mobility statutárního města Jihlavy. Je jich opravdu hodně a jejich snahou je posilovat především udržitelné dopravní módy, dobudovat 2 malé dopravní terminály a ve středně dobém horizontu (do roku 2027) vybudovat centrální dopravní terminál. Dále připravujeme: plán rezidentního parkování, další rozvoj P+R a K+R, naváděcí parkovací systém. Ve spolupráci s Krajem Vysočina byla zahájena další etapa vnějšího obchvatu Jihlavy s termínem dokončení 2022, a tím bude mít obchvat už ¾ celkové délky.

Chystáte teď nějaký konkrétní projekt?

V tomto roce bude zrealizováno nebo započato hned několik projektů, které by měli napomoci jednotlivým druhům dopravy – tedy pěší, cyklistické, veřejné dopravě i osobní automobilové.

Když to vezmeme popořadě, na co se mohou těšit řidiči automobilů?

Pro motorovou dopravu bude nejdůležitější, že zahájíme realizaci důležitého sjezdu z I/38 u obchodního centra a Vodního ráje s termínem dokončení v první polovině příštího roku. Realizací uvedeného sjezdu dojde, jak vyplývá z dopravního modelu, k výraznému snížení individuální automobilové dopravy z několika přetížených ulic v širším centru města.

A jaké změny čekají Jihlavu v oblasti veřejné dopravy?

MHD bude v září posílena 7 parciálními a 3 klasickými trolejbusy a 5 autobusy na CNG. Parciální trolejbusy nám umožní jednak zajíždět do okrajových částí, a tím posílíme bezemisní dopravu i zde a zvýšíme efektivitu využití vozů. A také výrazně zlepšíme flexibilitu a efektivitu při výlukách. V autobusové dopravě budou nahrazeny již všechny vozy s naftovými motory.

Do konce roku proběhne modernizace odbavovacího systému, který umožní platbu kartou ve vozidle, e-shop, … V rámci modernizace zastávek budou osazeny 2 přístřešky a přibydou další 2 bezbariérové zastávky. Osobně doufám, že tyto změny přispějí k atraktivitě MHD.

Města v Evropě vsadila v době koronaviru čím dál tím častěji na pěší a cyklistickou dopravu. Jak je na tom Jihlava v téhle oblasti? Chystá město něco nového?

Určitě ano. Chystáme nové úseky cyklostezek, ale i další opatření, jež přispějí k dobudování celé sítě, která je již dnes hmatatelná a zvyšuje podíl cyklistů na dopravní obslužnosti v rámci města i okolí. Konkrétně budou postaveny 3 nové úseky cyklostezek o celkové délce 1,5 km a dokončíme projektovou přípravu dalších dvou.

Pro chodce zrealizujeme nové chodníky a několik jich, které jsou ve špatném stavu, zrekonstruujeme. Bezbariérovost a dobrý stav chodníků, pěších zón a příjemných koridorů přitahuje stále víc občanů k cestám do práce a za službami, proto na tom kontinuálně pracujeme.

Jihlava patří mezi aktivní města, která společně pracují na změně přístupu v oblasti urbanizace a městské mobility. Kdo jsou pro vás hlavní partneři při přípravě konkrétních opatření v oblasti dopravy a mobility?

PUMP byl realizován pod vedením odborné firmy s odborníky z řad magistrátu a spolku Partnerství pro městskou mobilitu. Následně byl komunikován s veřejností a schválen zastupitelstvem města. Akční plány jimiž naplňujeme PUMP jsou připravovány ve spolupráci odborů Magistrátu města (dopravy, rozvoje města a úřadu městského architekta) a Dopravního podniku Jihlava.

Jihlava se v minulých letech inspirovala u řady evropských měst. Jaké zdroje informací a které sítě považujete za zásadní v České republice?

Městu se velmi osvědčila spolupráce se spolkem Partnerství pro městskou mobilitu a CIVINETEM, kde využívá odborných konzultací a sdílení dobré praxe.

V posledních třech letech využíváme s manželem carsharing a moc nám vyhovuje, vlastně je pro nás ideální, a to právě proto, že auto obvykle příliš nevyužíváme. Někteří namítají, že carsharing je drahý, ale přesto, když jsme si porovnali carsharing s náklady, které bychom vynaložili pro vlastní vozidlo, carsharing pořád vychází levněji.

Carsharing jsme se původně rozhodli vyzkoušet kvůli dovoleným. V ČR je spousta zajímavých, ale dopravně těžko dostupných míst. V předchozích letech, kdy jsme auto nevyužívali, nám velmi vadilo, když jsme sice byli ubytovaní poblíž turisticky atraktivní lokality, která však byla dopravně velmi těžko dostupná. Na venkově vlaky i autobusy jezdí třeba jen každé dvě hodiny, což je např. večer velmi nekomfortní (př. když nám v Jeseníku ujel spoj ve čtvrt na osm, další jel až před devátou).

Vyhovuje nám také právě to, že si auto můžeme půjčit pouze na dobu, kdy víme, že ho budeme využívat. V zimě žádné dlouhé výlety nepodnikáme a v rámci Prahy, pokud člověk nepřepravuje nějaký obrovský nákup (což ale taky není často), je auto naprosto zbytečné, protože tady vždycky něco jede, a to i v odlehlejších lokalitách. Tím pádem v zimě za auto neplatíme a neřešíme parkování. Parkování je další výhoda. Během roku lze jen stěží v naší ulici najít volné místo, ale v létě zaparkujeme bez problémů. Mimochodem, znám člověka, který si pořídil auto jen proto, že víkendy tráví v odlehlé části vesnice, kam nejezdí autobus. Funguje tak, že autem přijede do Prahy, zaparkuje ho a celý týden stejně používá MHD.

Další výhodou je, že člověk si může půjčit typ auta, který zrovna potřebuje. Třeba když jsme jeli do Rakouska, museli jsme brát zřetel tamější přísnější požadavky na emise a půjčit si odpovídající auto.

Velkou výhodou je také carsharingový servis. Jednou nám nešlo nastartovat, tak manžel volal na servisní linku (jednalo se o Car4way) a poradili nám. Kdybychom měli vlastní auto, museli bychom problémy řešit sami.

Abych to shrnula, přijde mi, carsharing nám zatím nabízí výhody, které jsou s autem spojené (snadnější dostupnost vzdálených míst, přeprava těžkých nákupů), aniž bychom se museli zatěžovat negativními aspekty (údržba vozidla). Byla bych moc ráda, kdyby se carsharing víc a víc rozšiřoval. Věřím, že čím víc lidí ho bude využívat, tím bude i cena nižší.

Jedním ze signatářů výzvy CityChangers 2030 https://www.dobramesta.cz/vyzva je i starosta města Krnova, který zveřejnil na svém facebookovém porofilu zajímavý příspěvek ke krnovským ulicím. Celý jej zveřejňujeme, neboť tím chceme ukázat, že jakýkoliv plán udržitelné městské mobility a jeho komunikační plán musí být vždy postaven na osobním příkladu.

Tyto fotky jsem pořídil během týdne cestou do práce. Zachytit ráno tak rušné ulice bez jediného auta by ještě před několika týdny skoro nebylo možné. Jasně, některé provozovny jsou uzavřené, rodiče hlídají děti, přesto většina lidí normálně chodí do práce. Kde se vzal tak dramatický pokles provozu na cestách?

Došlo mi, že to způsobily zavřené školky a školy. Právě v posledních dnech a týdnech jsem si víc než kdy jindy uvědomil začarovaný kruh většiny rodičů:

"hustý automobilový provoz je nebezpečný, nemohu dítě pustit pěšky nebo na kole do školy a proto ho musím vozit autem ... a protože ho vozím autem, (spolu)tvořím hustý automobilový provoz."

Řešení není jednoduché. Stal jsem se signatářem výzvy CityChangers 2030: https://www.dobramesta.cz/vyzva, tento text ale nechci pojmout jako odborný výklad o projektování ulic.

Malý krůček ke změně může udělat většina z nás. Cesta do práce nebo do školy nemusí být nutné zlo a ztráta času. Můj den obvykle začíná tím, že vezu dceru na kole do školky. Eliška se pokaždé těší, užívá si to a trvá na jízdě i když se teploty blíží k nule.

V zimě nebo když prší jedeme autem. Nepotřebujeme za každou cenu parkovat přímo u školky. Zastavíme o kus dál, projdeme se, po cestě si povídáme.

Teď, když jsou školky zavřené, chodím pěšky, mám to asi 2 a půl kilometru, po cestě poslouchám audioknihy. Ví se o mě, že volného času mám opravdu málo, práci se často věnuji i večer. Přesto nemám důvod pokaždé se hnát na radnici autem. I cesta může být cíl.

Chápu, že pokud dojíždíte za prací mimo město, bydlíte na okraji Krnova, je všechno složitější a ne každý má možnosti jako já. Přesto třeba pro některé z vás bude můj příspěvek inspirací.

Pokud ano, mám pro vás jeden tip na závěr: přihlaste se do květnové výzvy Do práce na kole. Nemusíte nutně jezdit, stačí chodit pěšky. V Krnově už se připojilo více než čtyřicet účastníků v různých týmech včetně celého vedení města. Více najdete tady: https://www.dopracenakole.cz/mesto/krnov

Tak na viděnou v krnovských ulicích...

Jaké hlavní cíle vidíte v oblasti mobility v Tišnově?

Městskou mobilitu považuji za jednu z oblastí, která má zásadní vliv na kvalitu života v našem městě. Z místa na místo se denně přepravuje většina z nás. Jako nejpohodlnější se mnohdy jeví automobil, ale víme, že jeho používání není dlouhodobě ani udržitelné, ani zdravé. Úkolem samospráv by tedy mělo být vytváření podmínek pro to, aby městské cestování bylo příjemné a bezpečné i ostatními druhy dopravy. V Tišnově např. máme od roku 2004 zastupitelstvem schválený generel cyklistické dopravy, podle kterého systematicky postupujeme. Za ta léta zde vzniklo mnoho cyklostezek, byly opraveny chodníky, podařilo se mnoho míst zpřístupnit bezbariérově. S infrastrukturou pro všechny druhy městské mobility jsme na tom tedy relativně dobře. Avšak hlavním cílem teď pro nás je pokusit se změnit myšlení lidí. Zkusit přesvědčit ty, co jezdí po městě převážně autem, že pěšky, na kole, koloběžce, či městskou hromadnou dopravou je to výhodnější nejen pro jejich vlastní zdraví, ale i pro zdraví a bezpečnost jejich dětí, rodičů a vůbec celého města. Je to možná ambiciózní úkol, ale my se na to těšíme!

Máte v Tišnově někoho, kdo se zabývá oblastí mobility?
Nejsem brouk Pytlík a dobře si uvědomuji, že spoustě věcí nerozumím tak jako vzdělaní a zkušení odborníci. Jejich názor je pro mé rozhodování velmi důležitý. Proto jsme např. v roce 2015 zřídili na tišnovské radnici funkci architektky města, kterou zastává renomovaná odbornice Ing. arch. Zdeňka Vydrová. Spolupracujeme také s dopravními specialisty Ing. Jebavým a Ing. Smělým. A dlouhodobě jsme uvažovali o koordinátorovi městské mobility. A hledali jsme tak dlouho, až jsme ho našli! Stal se jím od dubna 2020 Ondřej Kroutil a já se na naši spolupráci moc těším. Teď ještě budeme chtít vytvořit pracovní skupinu pro městskou mobilitu.

Velmi důležitá je v této souvislosti i komunikace s veřejností. Jedna věc je mít odborný názor a podklady pro správné rozhodnutí, druhá věc je získat pro toto rozhodnutí podporu obyvatel. Proto chceme využívat všech možností (Tišnovské noviny, Tišnovská televize, mobilní rozhlas, web, facebook, veřejné prezentace a setkání, propagační akce) k aktivní komunikaci s obyvateli města.

Chystáte teď nějaký konkrétní projekt v souvislosti s městskou mobilitou?

Dlouhodobě máme problém s náměstím Míru, které je hodně postižené automobilovou dopravou. Projíždí jím a parkuje zde velké množství aut. Proto jsme se rozhodli pro vypsání anonymní architektonické soutěže, do které se nakonec přihlásilo 15 autorů či autorských kolektivů. Po vyhodnocení této soutěže byla 20. května 2020 Radou města schválena smlouva s vítězným uchazečem architektonicko-urbanistické soutěže na revitalizaci náměstí. Chceme, aby budoucí podoba náměstí byla přívětivější pro setkávání obyvatel, aby auta vystřídali lidé, aby se tu dařilo obchůdkům, aby tu vznikla příjemná místa s posezením pro obyvatele či návštěvníky města. Dopravu z náměstí nechceme úplně vyloučit, ale chceme ji usměrnit, dát jí jasně vymezený prostor a více prostoru věnovat chodcům, cyklistům a třeba také městské zeleni.

A kdy by měla být tato revitalizace náměstí hotová?

Jsme v podstatě na začátku „běhu na dlouhou trať“, ale důležité je, že jsme už „vyběhli“. Jak jsem již zmínil, teprve nedávno jsme podepsali smlouvu o dílo na vytvoření projektu a do r. 2022 bychom chtěli mít platné územní rozhodnutí. Samotná realizace bude patrně úkolem pro příští volební období a tedy pro budoucí zvolené zástupce města.

Děkuji Vám za rozhovor.

Pane starosto, co v Hodoníně řešíte nejčastěji v souvislosti s dopravou?

Tak jako spousta dalších měst se potýkáme s problémy souvisejícími s mobilitou obyvatel, ať už je to problém s parkováním na sídlištích i v centru města, ranní dopravní kolapsy před školami nebo tranzitní doprava. Právě proto jsme se rozhodli řešit Plán udržitelné městské mobility.

Jaké hlavní cíle v oblasti mobility před sebou vidíte?

Naším hlavním cílem jsou zejména spokojení občané. Chceme vytvořit město, kde obyvatelé budou chtít žít a budou na své město hrdi. Chceme město atraktivní, bezpečné a plné zeleně.

Podle mého názoru je jediným možným řešením přesvědčit naše občany, že se dá po městě pohybovat i jiným způsobem než jen autem. Docílit toho můžeme zatraktivňováním ulic a parků, propojováním stávajících cyklostezek, zkvalitněním a rozšířením naší MHD.

To je velká výzva. Kdo jsou hlavní partneři, kteří Vám s ní pomohou?

Práce na takovém úkolu, jako je Plán udržitelné městské mobility, nelze tvořit v tichosti úřadu. Do práce se budeme muset zapojit všichni, politici, zaměstnanci úřadu a nejdůležitější je diskuze s občany, kteří nejlépe vnímají problémy našeho města. Jsme si vědomi, že na dílčí záležitosti budeme potřebovat pomoc externích odborníků, ale hlavní úkol - diskuze s občany - bude na nás.

Plán mobility ale u Vás v Hodoníně, pokud vím, nevzniká na zelené louce. Město si už v průběhu přípravy bude testovat nový přístup na konkrétních opatřeních. Celá řada z nich je už v přípravě nebo se realizují.

Hovořil jste o zkvalitnění uličního prostoru. Chystáte teď nějaký konkrétní projekt v této oblasti?

Aktuálně je v realizaci obnova veřejného prostranství před jednou z hodonínských základních škol. Ještě v letošním roce pak dojde k obnově i uličního prostoru u jedné mateřské školy. Součástí obou těchto projektů jsou kromě standardní obnovy komunikací, parkovacích stání, chodníků, zeleně a mobiliáře též prvky bezpečnosti jako zejména přechody vyvýšené na úroveň chodníků. Zajištění bezpečnosti našich dětí je pro nás zcela zásadní.

A co parkovací politika?

Jedním z připravovaných projektů je parkoviště u koupaliště, které však nebude sloužit jen pro návštěvníky koupaliště a krytého plaveckého bazénu, ale díky své poloze sice na okraji města současně s dobrou docházkovou vzdáleností do centra může sloužit též jako odstavné parkoviště pro návštěvníky města. V návaznosti na tento projekt by poté mohlo dojít k omezení individuální dopravy v historickém centru města. Uvolněný prostor pak může sloužit pro zeleň, bezpečnější pohyb pěších a cyklistů a rovněž pro plynulejší pohyb MHD.

A když jsme ve vašem regionu Jihomoravského kraje, nemůžeme nezmínit jako dopravní prostředek jízdní kolo. Připravuje Hodonín něco také pro cyklisty?

Aktuálně připravujeme několik opatření, která by měla v centru zajistit větší komfort pro cyklisty již dnes a to např. realizace ochranných jízdních pruhů nebo povolení jízdy v protisměru.

V čem vidíte přínos plánu udržitelné městské mobility?

Chceme ve městě zajistit takovou dopravu, která bude sloužit všem obyvatelům města i těm, co do našeho města přijíždějí za prací či za zábavou, a zároveň nebude škodit našemu zdraví a životnímu prostředí.

Chceme cestování po Hodoníně vytvořit přátelské, praktické, bezpečné a ohleduplné k prostředí města.

A kdy by měl být Plán udržitelné městské mobility hotový?

Vnímám, že u procesu vytvoření plánu udržitelné městské mobility nelze určit termín dokončení. Pokud začneme plán udržitelné městské mobility tvořit, dostaneme se do nekončícího procesu.

A co jednotlivé kroky procesu, jak s nimi pracuje česká i evropská metodika?

Všechny fáze – analýza, vize a strategie, naplánování opatření i implementace – budou zachované, proces nezměníme. Pokud ale míříme ke zvýšení kvality života lidí v Hodoníně, potřebujeme víc než složku, byť sebelépe profesionálně zpracovaných dokumentů. Je potřeba přistupovat k městu jako k živému organismu, který je jedinečný svými zvyklostmi i potřebami obyvatel. Je to běh na dlouhou trať.

Děkuji Vám za rozhovor.

Během našeho posledního rozhovoru jste mluvil o tom, že město potřebuje generel dopravy. Už je hotov?
Ano. Když jsme přišli na radnici a začali shromažďovat značný počet mnohdy odlišných požadavků souvisejících s mobilitou, poznali jsme, že potřebujeme strategický dokument, který popíše problémy a navrhne další postup. Současný generel dopravy má včetně závěrečné zprávy přes 250 stran, ve velkém detailu analyzuje dopravu v Příbrami, navrhuje konkrétní řešení a takříkajíc hledí na 20 let dopředu. To se opravdu podařilo.

Co z generelu vyplývá?
Jedna věc je zřejmá: Příbram potřebuje obchvat. To víme už desítky let, ale teprve v poslední třech nebo čtyřech letech se na něm intenzivněji pracovalo. Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic a samotné město je pouze jedním z účastníků řízení. Minulé i současné vedení města usiluje o dodržení termínu, aby v roce 2027 byla stavba dokončena, a to v plném rozsahu přibližně deseti kilometrů od městské části Nová Hospoda až po obec Bohutín. Po zprovoznění se výrazně uleví zejména historicky cenným Březovým Horám, ale doprava by měla ustoupit také z centrální části města nebo sídliště. Jak jsem naznačil, tuto stavbu nemůžeme z pozice města příliš urychlit. Už nyní však realizujeme konkrétní kroky ve veřejné nebo cyklistické dopravě nebo v oblasti parkování.

Čím si tedy prošla příbramská veřejná doprava od doby, kdy jsme spolu hovořili naposledy?
Přibližně rok u nás jezdí nové městské autobusy. Nakoupili jsme 14 vozů značky Mercedes-Benz, které jsou vybaveny úspornými motory, příjemným interiérem pro cestující i pro řidiče a fungují v bezbariérovém režimu. Jako město jsme se zřekli příjmů z reklamy a všechny vozy jsou vnějškově v jednotných barvách podle grafické identity města. Vážně se zamýšlíme i nad tím, zda v Příbrami zavést veřejnou dopravu zcela zdarma. Toto rozhodnutí však musí být přijato ve spolupráci s ostatními politickými stranami a zastupiteli. Bylo by nanejvýš nežádoucí, aby jej po volbách zastupitelé hned zvrátili. V tomto případě nejde pouze o peníze, ale také o dlouhodobé působení na občany, že veřejná doprava by měla být ideálně první volbou. Rovněž se tímto způsobem dají vést děti a mládež k tomu, aby se veřejná doprava stala jejich přirozeným způsobem cestování i v dospělosti.

O vás se ví, že máte rád cyklistiku. Co plánujete v tomto směru?
Cílem je, aby více lidí jezdilo po městě i kolem něj jinak než auty. V blízkosti Příbrami je krásná příroda chráněné krajinné oblasti, stavíme proto nová nástupní místa do Brd v osadách Orlov a Kozičín. Na začátku letošního září bylo v Brdech zprovozněno 270 kilometrů nově značených cyklistických tras. Pracujeme i na tom, aby region byl napojen na krajské a evropské dálkové trasy. K tématu cyklisticky přistupujeme velmi komplexně, o čemž svědčí fakt, že jsme cyklokoncepci dopracovali do mnohem většího detailu a zařadili ji přímo do generelu dopravy.

Co z cyklistického generelu vyplývá pro dopravu v samotném městě?
Je vypracována studie druhé páteřní cyklotrasy, která propojuje sídliště a okolní vesnice ze západního směru až do centra města, kam se většina lidí přemísťuje ze sídliště ráno a večer zase zpět. Kvalifikovaný odhad hovoří o přibližně čtyř tisících osobách a osmi tisících cest denně. Slibujeme si, že alespoň část lidí bude pro dopravu do centra využívat tuto plánovanou cyklotrasu.
Dále ve městě do několika let rozmístíme asi tisícovku stojanů pro kola a koloběžky. Vypisujeme na to veřejnou zakázku a cílem je funkční mobiliář, který neničí kola a má jednotný design. Stojany by měly být u škol, důležitých institucí, v parcích nebo u obchodů. Zkrátka pár stovek metrů nebo jednotky kilometrů za nákupy či studiem by neměl být problém zvládnout na kole s tím, že si ho cyklista bezpečně uzamkne.

Co dalšího chystáte?
Provedli jsme anonymní dotazníkové šetření mezi zaměstnanci města, zda by měli zájem jezdit v práci místo autem na e-kole nebo na e-koloběžce. Včetně příspěvkových organizací město zaměstnává asi 500 lidí a z výsledků jsme nadšeni. Zhruba třetina dotazník vyplnila a z tohoto počtu by přibližně polovina uvítala možnost jezdit v práci jinak než autem. V první vlně proto nakoupíme několik městských elektrických kol a koloběžek, jejichž počet budeme navyšovat podle oblíbenosti a poptávky. Zaměstnanci dostanou reflexní vesty v barvách a s logem města – budou tak propagovat nejen zdravý životní styl, ale i pověst městského úřadu jako organizace ohleduplné k životnímu prostředí. Jsem přesvědčen, že rostoucí počet občanů se zapojí do cyklodopravy, když uvidí více lidí v ulicích, kteří jezdí na kolech a na koloběžkách. Dále zvažujeme třeba bikesharing nebo bychom chtěli mít kolárny ve školách a na úřadech. Spousta lidí má kola v hodnotě desítek tisíc korun, a právem se bojí nechat je stát celý den na ulici.

Všechno to jsou velké změny. Probíráte je s občany?
Jsme si vědomi toho, že je třeba komunikovat s veřejností, aby řidiči, cyklisté i chodci byli k sobě ohleduplní a nevznikaly problémy a nehody. Spolupracujeme se specializovaným dopravním ateliérem, s nímž ladíme všechna opatření. Z řad odborníků i zainteresované veřejnosti jsme vytvořili cykloskupinu, která projednává a doporučuje radě města jednotlivá opatření, včetně například rozmístění stojanů či jejich počtů v dané lokalitě. Současně máme sdílené digitální úložiště pro všechny pracovní dokumenty, takže práce cykloskupiny je efektivní a transparentní.

Zastavme se ještě u parkování osobních vozů. Jaká je v Příbrami aktuální situace?
Zmiňovaný generel obsahuje mimo jiné SWOT analýzu pro parkování a dlouhodobý výhled rozvoje parkovacích ploch. Mezi silné stránky patří regulované parkování v centru, existence systému návštěvnického parkování v dosahu centra a výstavba parkovišť P+R jako předpoklad k multimodálnímu chování. Centrum se snažíme chránit před dlouhodobým stáním aut, a díky vyšší obrátkovosti vozů tak řidiči mají více volných míst. Pokud jde o sídliště, razíme představu, že při nočním parkování musí být zvýhodněni rezidenti. A momentálně je na startu komplexní parkovací systém, který jsme přichystali s odborníky na dopravu.

V čem spočívá?
Příbram je rozdělena do několika zón v duchu cílů rozpracovaných v generelu. Někde je zavedeno krátkodobé placené parkování, jinde existují nebo budujeme plochy pro dlouhodobé odstavení vozidel a v případě sídliště posilujeme „právo na parkování“ pro rezidenty. Každý rok také budujeme stovky parkovacích míst po celém městě a v tom budeme pokračovat i nadále. Zprovoznění parkovacího systému plánujeme na přechod roku 2021/22 a stejně tak i zamýšlené zavedení MHD zdarma. Parkovací politika je součástí komplexního řešení mobility v Příbrami, kdy naším dlouhodobým cílem je udržení podílu MHD a pěší dopravy na celkovém počtu cest, ale zvýšení počtu cest na kole/koloběžce na úkor individuální automobilové dopravy. Jdeme cestou udržitelnosti, zlepšování životního prostředí a lepšího života v Příbrami.

Děkuji za rozhovor.
V Příbrami, 3. 10. 2020

Jestliže chcete měnit obec, město, region je třeba nejen vypracovat strategický dokument, ale především vytvořit tým. Tým, který je naladěn ke změnám a dokáže je také implementovat. Naším cílem od začátku fungování projektu Živé Milevsko bylo a je takovýto tým tvořit.

Každý strategický dokument je dokument živý. Začíná tam, kde jsme ho právě dokončili. Na fázi tvorby strategií navazují následné, předem definované kroky (akční plán, monitoring) a ze získaných dat těchto kroků se objevují nová řešení, postupy, ale i problémy. Na toto vše musí být tým schopen reagovat a proto je každý strategický dokument stále živým organismem.

Tým by měl mít svou entitu, která mu zaručí pravomoc a určí odpovědnosti. Příklad si můžete vzít třeba ze sportu, kde k dlouhodobému úspěchu nestačí mít jednu superhvězdu, ale profesionálně složený, po všech směrech fungující, odolný tým s jasným cílem - uspět.

Vraťme se však zpět do prostředí měst a obcí. Jako příklad může posloužit pohled na řešení strategie, často nesprávně označované souhrnným názvem doprava. A řešíme skutečně dopravu? Nebo cílíme spíše na mobilitu? Nebo tomu všemu celému nadřazený veřejný prostor? Už máme tři možné úhly pohledu a každý má trochu jiné řešení.

Vybereme-li jeden z nich, například mobilitu, určitě se dostanete k tématu: „Mobilita jako služba“. Řešíme mobilitu jako službu dopravní (infrastrukturu, vozový park)? Nebo řešíme mobilitu jako službu sociální (zvýšení popularity nemotorové dopravy, nákupní možnosti v cílových destinacích, podporu cestovního ruchu, podpora soukromého podnikání)? Nebo řešíme mobilitu z pohledu enviromentálního? Pohledů na mobilitu jako službu je také více a i cesta k úspěchu a změně (City Changers) nevede přes úzce zaměřené jednotlivosti a jednotlivce, což může být třeba jeden z odborů města (v tomto případě nejspíše odbor dopravy), ale nezávislý tým silně orientovaný na rozvoj, moderní přístupy a řešení kooperující v kontextu celého chodu obce, města.

Tým se silnou sounáležitostí s daným územím, doplněným o odbornou veřejnost.

Nám se toto v Milevsku podařilo, měníme naše město – jsme City Changers.